Obec patří
nám všem.

V Srbsku žiji s rodinou osmým rokem. Máme tu rádi jedinečnou přírodu, našli jsme tu přátele a naše děti tu chodí do školy. Pracuji s dětmi a rodiči jako psychologický poradce a jsem členem redakční rady Srbeckého Občasníku.

K zapojení mě přivedlo, když jsem viděl, jak těžké někdy pro občany je, aby je obec vyslyšela i v drobných věcech. Chci, aby se jejich podněty promítaly do konkrétních kroků a podpora obce byla férová bez ohledu na osobní vazby. Aby lidé dostali prostor přicházet s vlastními nápady a uskutečňovat je. Záleží mi na tom, abychom se v Srbsku cítili dobře a měli chuť tvořit něco společně.

Srbsko je pro mě jedinečné místo. Měl jsem ho rád dávno předtím, než jsem se sem před více než deseti lety přistěhoval. Pracuji v IT a své zkušenosti chci využít k tomu, aby informace o obci byly snadno dostupné každému.

Chci otevřít dveře obecního úřadu občanům. Prosazuji včasné informace o připravovaných rozhodnutích a zveřejňování výstupů z pracovních porad zastupitelů bez zbytečného odkladu. Občané mají vědět, co se chystá, a mít možnost vyjádřit se dřív, než bude rozhodnuto. Bez doprošování a zbytečných překážek. Tohle chci v Srbsku změnit.

Jsem v důchodu, ale chuť pracovat pro Srbsko mě neopustila. V letech 1998–2006 jsem jako zastupitel prosazoval kanalizaci, plynofikaci i lepší dostupnost televizního signálu a internetu. V posledních letech jsem se zasazoval o řešení dlouhodobě neúnosného odvodnění silnice V Chaloupkách.

Záleží mi na tom, aby se v Srbsku dobře žilo a každodenní problémy lidí nezůstávaly bez odezvy. Chci využít své zkušenosti, pojmenovat, co je potřeba udělat, a prosazovat konkrétní řešení. Pro mě práce pro obec znamená dotahovat věci, které řeší to, co lidi v obci trápí.

V Srbsku žiji více než deset let, ale pocházím z Mořiny. Srbsko a jeho okolí jsou můj kraj, kde jsem vyrůstala a vždy chtěla žít. Jsem členkou výboru místních zahrádkářů a třetím rokem vedu mladší oddíl skautů v Bubovicích. Profesně se věnuji testování softwaru.

Chci obec, která myslí především na lidi, kteří v ní žijí. Na místní děti a starší spoluobčany. Obec se má ptát, co potřebujeme, a podle toho jednat. Máme mít prostor ovlivnit její plány dřív, než je rozhodnuto. Přála bych si více akcí pro místní a příležitostí být spolu. Protože lidé, kterým je spolu dobře, tvoří atmosféru vesnice víc než líbivé designové lavičky.

V Srbsku žiji od roku 1971 a za tu dobu jsem si k naší obci vytvořila pevný vztah. Jsem důchodkyně a již třetí volební období působím jako předsedkyně místní základní organizace Českého zahrádkářského svazu.

Do zastupitelstva obce kandiduji s přáním přispět k tomu, aby se v Srbsku dobře žilo lidem všech generací. Chci podporovat mezigenerační spolupráci a hledat cesty, jak mohou mladší i starší občané společně vytvářet příjemné a fungující místo pro život.

Zároveň bych chtěla být hlasem srbeckých seniorů. Znám jejich potřeby a vím, že jejich zkušenosti, názory a podněty mají v naší obci své důležité místo. Chci, aby byli slyšet a aby se na jejich potřeby při rozhodování nezapomínalo.

Pocházím z Prahy, kde také pracuji jako architekt. Před jedenácti lety jsme vyměnili pražský byt za rodinný dům v Srbsku, který postupně rekonstruujeme. S naší početnou rodinou jsme tu našli nové přátele a zázemí malé obce s vřelými mezilidskými vztahy a bohatým kulturním a sportovním programem. Právě tyto stránky života v obci bych rád dále rozvíjel.

Obci nabízím své odborné znalosti v oblasti architektury a územního plánování. Chci, aby lidé včas věděli, co se bude stavět a jak se změní okolí jejich domovů. Při úpravách komunikací se ukázalo, že někteří ani nevěděli, co budou mít před domem. Stavební záměry mají být představené srozumitelně a včas, aby se k nim občané mohli vyjádřit ještě během přípravy.

V Srbsku žiji s rodinou již osmým rokem a Srbsko je pro mě místem, kde se cítím doma. Naše děti navštěvovaly a navštěvují místní mateřskou i základní školu, proto je mi oblast školství v obci velmi blízká. Jsem členkou školní komise a jako zástupkyně rodičů také členkou školské rady.

V profesním životě jsem vedoucí centra duševního zdraví. Do zastupitelstva bych ráda přinesla větší propojení občanů a podporu společného kulturního a komunitního života. Podílela jsem se na organizaci prvního ročníku sousedského bazárku a ráda bych pomohla v jeho pokračování i rozvoji.

Pracuji jako datová vědkyně ve společnosti, která vyvíjí nové léky. Vyhledávám a zpracovávám informace, které pomáhají dělat lepší rozhodnutí. Stejný přístup chci přinést i do rozhodování o budoucnosti Srbska.

Chci, aby rozhodnutí obce vycházela z kvalitních podkladů a jasné představy, kam má Srbsko dlouhodobě směřovat. Záleží mi na tom, abychom u jednotlivých projektů věděli, proč je děláme, co přinesou a jaké budou mít dopady v dalších letech. Srbsko si zaslouží promyšlený rozvoj, který bude dávat smysl dnes i do budoucna.

Po studiu geoinformatiky a kartografie jsem pracovala v Pražské plynárenské Distribuci. Po narození dětí jsem se naplno věnovala rodině a před téměř šesti lety jsme se přestěhovali do Srbska. Okouzlila nás zdejší příroda i možnosti pro lezení a postupně se z tohoto místa stal náš skutečný domov. Mé děti tu chodí do školy a školky.

Na životě v obci se ráda aktivně podílím – pravidelně pomáhám s pořádáním Malého jarního a podzimního běhu. Nyní bych své zkušenosti a energii chtěla využít také pro další rozvoj Srbska, mimo jiné pro větší bezpečí dětí, seniorů i všech ostatních, kteří se v obci pohybují.